 | fana 12.11.2025 22:12 Bydliště: uprostřed
|
| U holcomba jsem neviděl společný plech, ve kterém by bylo současně rotorové i statorové vinutí, jak u spínaného, tak u modulátoru. Na těch vnitřních částech je to uvnitř chladící žebrování.
Jako jo, zajímalo by mě „fyzicky na lavici“ jak by to fungovalo v jednom plechu se společnýma drážkama pro vinutí. Jistě, že by se to úplně špatně navíjelo, ale ta zvědavost.
To, že v generátoru rotují magnetická maxima a minima (=vlna) to chápu, to je ten rozdíl s transformátorem. Kdybych tohle tak nebral, tak tu nejsem. :) A, že účinek „lenzu“ si můžeme časově vhodně výhodně posunout.
Beru, že proudový zesilovač je vlastně popis z patentu „Martinez Molina“, Holcomb nám přinesl detaily s kondenzátory a spoustu náčrtů k přemýšlení. Mělo by to umět i z 1 fáze udělat 3 fáze.
Mě třeba připadá, že účinek sekundárního proudu na budící část je oslaben geometrií. Pól je ve 4 pólovém stroji 1/4 obvodu, jakoby rotující mag.pole řízne či olízne dráty fáze „zleva a zprava“ = na okrajích pólu, v magnetické mezeře, ve vypnutém budícím čtvrtpólu, ale ten proud má slabší efekt, protože „velký průřez jádra pseudocívky“ na statorovém obvodu udělá malé "lenzovo B".
Navíc u spínané verze tak působí na spínané menší póly, v nichž se jakoby v některých magnetismus přičítá, v jiných odečítá a někde je to fuk = vypnuto.
Předpokládám, že zas jen jinými slovy motám zmateně již řečené. :)
Ano, je to o tom, že 16 spínaných pólů si dokážu představit tak, že sekundární proud oslabeně vazbí do budící části. Obdobně si dokáži představit figueru. Ale 3 fázový zesilovač a ještě na jednom železe bez mezery, tam jsem ve fázových představách ještě nedošel. A to o tom chvílemi přemýšlím od doby, kdy jsem to od holcomba slyšel. :)
Když tak koukám po generátorech, tak nejbližší vypozorovaná představa je, že třeba budící PM mají mezi sebou mezeru dlouhou „cca vinutí 1 fáze“, kdyby byl sekundár navíjen jednovrstvě. Ale není to dogma. |
|