 | Antena 
25.07.2024 14:35
|
| Ahoj
stále si nevím rady se základním skutečným zapojením figuery.
V příloze je základní zapojení Figuery - zapojeni1.pdf. Pomocné indukčnosti jsou navinuty na trafu s uzavřeným magnetickým tokem, třeba z důvodu minimalizace ztrát.
Zatím to bude co nejjednodušší s jednou sadou sestav primárosekundáru.
Pod sedmi sestavami primárosekundárů, si pro začátek představme jeden levý primár L1L, sekundár a pravý primár L1R, primáry jsou jedním koncem uzemněny, spojeny s mínus polem , v tomto případě baterie (v praxi tam bude zdroj 315VDC), druhý konec cívek je bod A nebo B.
Spínání je buď komutátorem, nebo tranzistory.
Oproti základnímu zapojení je tam navíc tranzistor T9 (dva tranzitrory T9 "antiparalelně", jeden pro jeden směr a druhý pro druhý směr), který propojuje neuzemněné konce primárů tj body A B, v případě rekuperace primárů.
Popíši svou představu zapojení figuery
Když je levý primár L1L nabuzen na maximum, tj je v 90°, začne střídavě propojovat T9, aby rekuperovaná energie mohla téct z oblasti vyššího potenciálu do nižší, tj. z L1L do L1P, ale aby průběh proudu nešel drasticky dolů, musí se to střídavě vypínat a propojovat třeba pomocí T4 ...aby se namodulovala sinusovka v L1P, ve výsledku střídavě spíná T4 (nebo T2,T3 a T4) a T9 a tím se energie přenese do L1P, až dojde k vyrovnání potenciálů ... ...musí se cívka L1P začít budit opět ze základního napájecího zdroje (315VDC) a L1L se nechá samovolně vybíjet, ...
... když dojde k vyrovnání potenciálů primáru, začne se budit jiný primár, který má nižší potenciál, než ten L1L a tím dojde ke zmaximalizování využití rekuperovaného výkonu...
Jeden z možných důvodů proč mít více sestav primárosekundárů možná je, aby každý byl v jiné fázi posuvu sinusovky oproti základní, první sestavě primárosekundárů, aby se více využívala rekuperovaná energie z jednotlivých primárů, a docházelo k lepšímu využití rekuperovaného výkonu. Byly by třeba 4 sestavy vzájemně posunuty o 90°...
Proto by asi bylo vícero tranzistorů, co propojují mezi sebou neuzemněné konce primárů, aby se rekuperovaný výkon jednoho primáru co nejlépe využil pro buzení ostatních primárů.
Ještě mě napadá řešení ještě s jednou a to externí/rekuperační indukčností, dle zapojení2.pdf. Máme tedy primární cívky, sekundární cívku, pomocné indukčnosti L3-L15, externí indukčnost L20 a pomocné indukčnosti pro externí indukčnost L21-L23. Musí být připojeny k plus polu aby byly pořád správně polarizované a měli by mít větší odpor aby to nebralo moc energie z hlavního zdroje 315VDC
Rekuperovaný výkon by šel do této externí indukčnosti. Když je levý primár L1L nabuzen na maximum, tj je v 90°, začne střídavě propojovat bod A a C, aby rekuperovaná energie mohla téct z oblasti vyššího potenciálu do nižší, tj. z L1L do L20, a následně by se C spojilo s B aby se energie dostala do cívky L1R.
Energy přece psal, že na komutátoru jsou i kroužky. Já si myslím, že na ty kroužky jsou právě napojeny konce primárních cívek L1L, L1P, tj body A a B, a další sadou kartáčků se přelévá energie do ostatních primárních cívek, případně do rekuperační indukčnosti L20, pokud tam má být...
Energie se přece nebude přelévat přes pomocné indukčnosti L3-L15, vždy musí být některá indukčnost připojena ke zdroji 351VDC to by přece nefungovalo, proto je nutno pro rekuperaci vytvořit "náhradní" cestu - "bypass", aby mohla rekuperace fungovat.
Nebo jedině kdyby pomocné indukčnosti byly navinuty na jednom jádře, trafu s uzavřeným magnetickým tokem, tak by se energie přelévala přes indukční vazbu ? Třeba mezi L3 a L15 ? Nevím.
Jak to vidíte ?
Antena
.
 | 
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra) |
|
|
Podpořte chod fóra 